Po trpkých zkušenostech z druhé světové války dospěla Amerika k poznání potřeby zřízení útvarů zvláštního určení a právě od prvních takových útvarů z válečné doby odvozuje dnešní společenství vojsk zvláštního určení svůj původ.
Tak 75. pluk rangerů má své kořeny v „Darbyho rangerech", kteří v den D zlezli normandské útesy Pointe du Hoc a později se probojovali napříč západní Evropou. „Bojoví tuleni" SEAL odkazují na činy prvních UDT (Underwater Demolition Team, podvodní demoliční odřad), které razily cestu námořním výsadkům na všech válčištích. Kořeny zvláštních vojsk pak vězí v úrodné půdě Ďábelské brigády a OSS.
Na počátku byl 1. útvar zvláštního určení (Special Service Force), známější jako „Ďábelská brigáda". Byl to společný americko-kanadský útvar, zaměřený na hloubkový průzkum a boj zblízka. Brigáda byla zřízena ve Fort William Henry Harrison v Montaně v roce 1942 a původně se měla účastnit vzdušného výsadku v Norsku (který byl odvolán). Později byla vyslána do bojů v Itálii (včetně proslulé zteče hory La Difensa) a jižní Francii, kde uplatnila svou specializaci v hloubkovém průzkumu a boji zblízka s bezpříkladnou tvrdostí. Díky svému výcviku a hrubé bojové síle dokázala porazit mnohem početnější nepřátelské útvary.
Dnes se každá skupina zvláštních vojsk považuje za duchovního nástupce Jedné z rot 1. útvaru zvláštních služeb. Tento svůj původ oslavují každoročně 5.prosince v takzvaný Mentonský den, protože toho dne byla původní brigáda rozpuštěna ve francouzském městě Menton.
Od Úřadu strategických služeb (OSS) generála „Divokého Billa" Donovana zdědila zvláštní vojska své méně obvyklé úkoly a akce: průzkum, výzvědná činnost, nekonvenční bojová činnost a humanitární pomoc. Za druhé světové války vedl OSS řadu významných operací na všech světadílech. Příkladů je nespočet. Jenom některé z nich: V Barmě vedli domorodé kmeny proti Japoncům. Ve Vietnamu podporovali mladého vlastence (známe ho pod jménem Ho Či Min). Koncem války zajistili německé vědce ze zbrojního výzkumu a dopravili je na Západ. Jedním z dobrodružnějších činů OSS bylo vysazování tajných skupin na nepřátelském území, kde prováděly výzvědnou činnost a podporovaly hnutí odporu.
Tříčlenné odřady Jedburgh byly vysazeny ve Francii a Belgii, kde se spojovaly s hnutím odporu a pomáhaly při výcviku a vyzbrojování partyzánských oddílů. Po spojeneckém vylodění v červnu 1944 prováděly spolu s partyzány přepady v týlu nepřítele.
OSS vytvářel také takzvané operační skupiny (OG, Operational Group), odřady o čtyřiatřiceti mužích, které byly přímými předchůdci všech dnešních odřadů zvláštních vojsk. OG normálně bojovaly rozdělené do skupin po patnácti až sedmnácti mužích a byly nasazeny do operací v Itálii, Francii, Řecku, Jugoslávii a Norsku. Stejně jako Jedburghové prováděly nejen vlastní přepady, ale také cvičily a vyzbrojovaly partyzánské a povstalecké oddíly. Jejich památku připomíná dýka OSS na ramenní nášivce zvláštních vojsk.
Neúspěchy CIA a vojsk zvláštního určení za korejské války a po ní nakonec ukázaly na slabá místa amerických ozbrojených sil v oblasti zvláštních operací. A právě v těchto mezerách si nakonec armádní zvláštní jednotky našly své místo. Shodou Šťastných náhod se v U.S. Army sešla hrstka veteránů OSS, kteří věřili ve význam geniové činnosti za studené války. Protože bylo očividné, že supervelmoci nikdy nesáhnou k použití jaderných zbraní (tedy pokud nezešílí), dospěli veteráni z OSS k přesvědčení, že se musí rozvíjet a zdokonalovat jiné způsoby bojové činnosti. Zvlášť je zajímaly metody vedení „malých válek".
Skupinu vedl brigádní gen. Robert McClure, bývalý operativec OSS, a dvojice nadaných plukovníků, Aaron Bank a Russel Volckmann. Za vydatné podpory gen.Williama p. Yarborougha. Společně usilovali o podporu své koncepce v armádě. Cílem jejich úvah byla východní Evropa, kde podle jejich názoru mohla guerilová a nekonvenční bojová činnost představovat novou zbraň proti narůstající hrozbě komunistické agrese. V případě sovětského vpádu do západní Evropy by zvláštní jednotky mohly „zůstat" na místě. Po přechodu sovětských hlavních sil by pak odřady těchto zvláštních jednotek prováděly přepady, výzvědnou činnost a narušovaly činnost komunistických vojsk.